Nejvýkonnější ledoborec na světě

Stavba ledoborce proběhla na zakázku ruské korporace pro atomovou energii Rosatom. „Univerzální jaderné ledoborce postavené podle projektu 22220 jsou vybaveny nejmodernějšími systémy elektrického pohonu lodi. Hlavním cílem provozních zkoušek je ověření správného nastavení algoritmů řízení lodního šroubu a celého pohonu a také pohyblivosti ledoborce při napájení pouze záložními dieselgenerátory,“ uvedl Mustafa Kaška, generální ředitel Atomflotu, provozovatele ruské flotily jaderných ledoborců.

Během provozních zkoušek budou testovány systémy balastních nádrží, navigační přístroje, systémy podpory života, kotevní zařízení a spouštění člunů. Závěrečná fáze provozních zkoušek je naplánována na březen až duben příštího roku.

Stavba pilotního ledoborce proběhla v Baltijském závodě v Petrohradě (v listopadu 2013 byl položen kýl a v červnu 2016 byl trup spuštěn na vodu). Plavidlo se stane největším a nejvýkonnějším jaderným ledoborcem na světě. Úkolem této lodi bude doprovázet obchodní lodě, včetně těžkotonážních, a vést lodní karavany vodami při západních březích arktického Ruska. Díky své konstrukci může nový ledoborec měnit svůj ponor, což mu umožňuje se plavit v arktických mořích i v mělkých zálivech a ústích sibiřských veletoků (např. bude plout po Jeniseji do přístavu Dudinka nebo v Obském zálivu).

Arktika má délku 173,3 m, šířku 34 m a výšku 15,2 m. S výkonem až 60 MW dosahuje rychlosti až 22 uzlů (40,7 km/h, na čisté hladině). Ponor může měnit mezi 8,65 a 10,5 metru a dokáže proplout až 2,9 metru tlustým ledem. Posádku tvoří 53 lidí a projektová doba provozu dosahuje 40 let.

Podle technického projektu, který byl vypracován konstrukční kanceláři Iceberg v roce 2009, jsou na palubě dva reaktory RITM-200 s tepelným výkonem 175 MWt. Ty byly vyvinuty speciálně pro tuto třídu ledoborců. Jde o tlakovodní reaktory, které svou konstrukcí nemají ve světě obdoby, a vyvinula je jedna z nejstarších kanceláří, které se zabývají konstrukcí jaderných reaktor na světě, OKBM Afrikantova. Základem tohoto projektu byly předchozí reaktory, které desítky let pohánějí jaderné ledoborce, a zohledněny byly i moderní požadavky na jaderná zařízení.

Reaktory RITM-200 mají oproti svým předchůdcům řady KLT vyšší výkon (175 MWt ve srovnání s 140-150 MWt) a přitom jsou dvakrát lehčí a kompaktnější, dále jsou levnější díky menšímu objemu použitého materiálu při jejich výrobě a v neposlední řadě je jejich provoz ekonomicky efektivnější. Jedním z hlavních principů je integrální konstrukce, kdy jsou parogenerátory přímo součástí reaktoru.

Nový ledoborec nese jméno jednoho ze svých předchůdců, ledoborce Arktika (třída Arktika), který v roce 1977 dosáhl severního pólu jako první hladinová loď. Souběžně probíhá stavba i dalších dvou ledoborců, plavidel Sibir a Ural. Letos v srpnu Rosatom podepsal s Baltijským závodem smlouvu na stavbu čtvrtého a pátého ledoborce stejné třídy.