Ze Země k ISS za tři hodiny
I když se z posledního dění v kosmonautice může zdát, že Rusko se nyní stáhlo ze scény do pozadí a kosmickým programům dominují hlavně SpaceX Elona Muska a čínské projekty, není to tak úplně pravda.
Dokladem toho je poslední mise rakety Sojuz a nový kosmický rekord. Od jejího startu z kosmodromu Bajkonur 14. října v 07:45 SEČ do přidokování k servisnímu modulu Rassvet na Mezinárodní kosmické stanici ISS v 10:48, kam kosmická loď Sojuz MS-17 dopravila novou tříčlennou posádku, uplynuly pouhé tři hodiny a tři minuty. To je zatím nejkratší čas, jakého se kdy na cestě k orbitálnímu komplexu podařilo dosáhnout – dosud trvala doprava k ISS dvakrát déle.
Předchozí letový rekord ze září 2017 drží loď Sojuz MS-06, která tuto vzdálenost absolvovala za 5 hodin a 38 minut. Poslední mise s posádkou tak navíc překonala i nepilotované lety, které na ISS dopravovaly pouze zásoby. Let poprvé probíhal podle schématu dvou oběžných drah (po dvou obletech země). Kosmická agentura Roskosmos podle dřívějšího vyjádření svého šéfa Dmitrije Rogozina plánuje ale prý i ještě rychlejší variantu s pouhým jedním obletem Země, která by zkrátila cestu na ISS na zhruba dvě hodiny.
Sojuz MS-17 na ISS dopravil americkou astronautku Kathleen Rubinsovou a ruské kosmonauty Sergeje Ryžikova a Sergeje Kuď-Svěrčkova, kteří vystřídají kosmonauty Anatolije Ivanišina a Ivana Vagnera a jejich amerického kolegu Christophera Cassidyho, a během svého zhruba půlročního pobytu na ISS budou provádět vědecké experimenty v biologii, biotechnologii či fyzice.
Před odletem musela posádka absolvovat zhruba měsíční karanténu a byla také několikrát testována na koronavirus. Kosmonauti dopravili na palubu ISS mj. i další vybavení k detekci úniku vzduchu zjištěného v ruském modulu Zvezda, který pokračuje od září loňského roku pro přesnější a důkladnější sledování úbytku a rovněž vylepšený tmel, který by měl kritické místo utěsnit a zabránit tak dalším ztrátám cenného vzduchu z orbitálního komplexu.
