rossleor asseco murr

Maďarská „jaderka“ je nezbytná pro stabilizaci evropské sítě

Nové bloky jaderné elektrárny Paks mají podle závěrů vyšetřování EK stabilizovat přenosovou soustavu v regionu. „Dne 8. ledna došlo k rozpadu evropské energetické sítě na dvě části a byli jsme jen krůček od toho, aby se rozpadla úplně,“ říká Zsolt Hárfás, maďarský jaderný inženýr, který se podílel na přípravě státní energetické koncepce Maďarska.

 

 

Celý evropský energetický systém se 8. ledna rozpadl na východní a západní část. Bylo to způsobeno tím, že kvůli velkým mrazům vyskočila spotřeba elektřiny a většina zemí se snažila ji importovat. Především západní země, které neměly dostatečné zálohy výkonu.



„Z východu na západ tak proudilo 6300 MW výkonu, jenomže jeden z prvků přenosové sítě v Chorvatsku toto zatížení nevydržel a musel být vypnut. Podle jednoho z rakouských dodavatelů elektřiny jsme byli jen kousek před rozpadem celé sítě,“ popisuje Zsolt Hárfás.

Podle něj to ukazuje na to, že problém nedostatečných výrobních kapacit je už dnes závažný, a očekává, že dále poroste. Zmíněná rakouská firma uvedla, že v uplynulých letech musela ročně asi 15krát nastartovat záložní plynové turbíny, které stabilizovaly síť v době velkého odběru. V loňském roce je musela nastartovat dokonce 240krát.

Nedostatkové Maďarsko

Maďarsko je dnes zemí, která pokrývá zhruba 30 % své spotřeby elektřiny dovozem. „Energetická situace v Maďarsku vůbec není růžová, ročně dovážíme elektřinu odpovídající výkonu zhruba 2300 MWe,“ dodává Hárfás. To je důvodem, proč se vláda rozhodla postavit nové jaderné bloky. Součástí státní energetické strategie, na jejímž vzniku se Hárfás v roce 2011 podílel, je i velké rozšíření místních solárních elektráren. Díky jaderným a solárním elektrárnám, ale i jiným obnovitelným zdrojům, které budou hrát menší roli, má Maďarsko vyrábět 90 % své elektřiny bezemisně.

Hlavním cílem nových jaderných bloků VVER-440 je náhrada stávající čtveřice bloků v Paksi. Ta má v souhrnu výkon 2000 MWe a nové bloky budou mít 2400 MWe, takže Maďarsko kromě náhrady starší elektrárny pomocí moderní získá i další výkon navíc. Evropská komise po svém vyšetřování projektu Paks II konstatovala, že výstavba dvou nových bloků zvýší jistotu zásobování elektřinou jak v samotném Maďarsku, tak v sousedních zemích.

Jiná cesta než slunce a jádro podle Hárfáse pro Maďarsko neexistuje. „Pro větrné elektrárny u nás nejsou dobré přírodní podmínky, například v loňském roce bylo 35 dní, kdy naše větrné elektrárny nevyrobily žádnou elektřinu. Pro vodní elektrárny nejsou zase politické podmínky. Pokud by nějaký politik přišel s nápadem na dokončení vodního díla Nagymaros, tak už by s ním večer jako s politikem možná nepočítali. V Maďarsku nemáme jedinou velkou vodní elektrárnu,“ vysvětluje Hárfás.

Proto se základem maďarské energetiky mají stát dva jaderné bloky, které budou vyrábět elektřinu v základním zatížení, doplněné o solární elektrárny s proměnlivou výrobou. Jako dodavatel technologie byl pro Paks II vybrán ruský Rosatom.

Výběr dodavatele

Kritéria výběru popisuje Hárfás: „Nejdůležitějším hlediskem bylo to, aby nové bloky byly co nejbezpečnější. Rosatom nám nabídl VVER-1200 generace III+ se speciálními bezpečnostními systémy, které to splňují. Dále chtěla vláda vybrat takového dodavatele, který zároveň zajistí financování, a to tak, aby nové bloky byly během celého svého životního cyklu ve vlastnictví státu. To bude splněno díky mezivládnímu úvěru.“

Dále byly podle Hárfáse důležité reference z výstavby nabídnuté technologie a to, že se do projektu ve větší míře zapojí domácí průmysl. Rosatom maďarským firmám přislíbil až 40 % všech zakázek, což při pořizovací ceně 12,5 miliardy eur odpovídá asi 5 miliardám. V neposlední řadě hrály roli i dobré zkušenosti s provozem a údržbou stávajících bloků v Paksi. A důraz se kladl i na konkurenceschopnost ceny vyráběné elektřiny. „Všechny tyto podmínky splnil jen Rosatom, takže byl vybrán napřímo i bez tendru,“ uzavírá výčet hledisek Hárfás.

Aktuální stav

Stavební práce na elektrárně začnou po vydání stavebního povolení ze strany maďarského úřadu pro jaderný dozor, které je očekáváno v září 2021. V lokalitě už probíhají přípravné práce, staví se administrativní budovy, ve kterých bude pracovat personál ruského generálního dodavatele a maďarského zákazníka. Dále budou postaveny betonárky, sklady a montážní haly.

Jaderná elektrárna Paks

Výstavba jaderné elektrárny Paks začala na břehu Dunaje v roce 1974 a z části se na ní podílely české firmy. Bloky byly spouštěny v letech 1982 až 1987 a předpokládalo se, že budou v provozu 30 let. Před uplynutím této lhůty proběhly modernizace všech čtyř bloků a tamnímu jadernému dozoru byla předána žádost o 20leté prodloužení provozu. Na základě kontrol bezpečnosti a technického stavu bloků to bylo povoleno, takže elektrárna bude uzavřena v roce 2037.

Současné maďarské zákony nepřipouštějí možnost druhého prodloužení provozu, i když je to ve světě běžná praxe. Například ruské bloky typu VVER-440 budou provozovány až 60 let. Zatím ta otázka sice není na stole, ale dá se předpokládat, že časem se začne posuzovat, jestli by se nevyplatilo legislativně umožnit další prodloužení provozu stávajících bloků.

Všechny čtyři bloky měly původně výkon 440 MWe, který byl během modernizací zvýšen na 500 MWe. Od roku 2018 bloky přecházejí na 15měsíční palivovou kampaň. To znamená, že se palivo nemění každých 12 měsíců, jako třeba v českých Dukovanech, ale každých 15 měsíců. Díky tomu blok vyrobí více elektřiny. V současnosti je Paks jedinou elektrárnou s reaktory VVER-440, které pracují v 15měsíčním cyklu. Ročně elektrárna vyrobí zhruba 32 TWh elektřiny, což odpovídá zhruba 50 % domácí výroby.



Od letošního podzimu by tu měly začít dva nové bloky VVER-1200, které patří ke generaci III+. K ní se řadí především díky zvýšené úrovni bezpečnosti, ale i kvůli ekonomické a provozní optimalizaci.

Oproti svým předchůdcům, reaktorům VVER-1000, mají dvanáctistovky o pětinu vyšší výkon (1200 MW), dvojnásobnou dobu provozu (60 let místo 30) a snížený počet obslužného personálu.

Hlavní změny jsou ale vidět v oblasti bezpečnosti. Bloky sázejí na unikátní kombinaci aktivních a pasivních bezpečnostních systémů, které dokáží zabránit havárii podobné té, ke které došlo ve Fukušimě. Blok je např. vybaven systémem pasivního odvodu tepla z reaktoru, který dokáže po 72 hodin dochlazovat odstavený reaktor. Obsluha má tak dost času na to, aby přijala potřebná opatření, např. obnovila dodávku elektřiny nebo doplnila vodu do chladicích nádrží pomocí hasičské techniky.

 
Publikováno: 24. 2. 2021 | Počet přečtení: 886