Čeští výrobci potřebují více investovat do IT a vývoje

Pandemie a s ní související omezení řadu problémů ještě prohloubily. Bez inovací se výrobci dostanou na původní úroveň produkce a odbytu jen stěží. Na co by měli nyní z hlediska investic do IT a vývoje zaměřit především?

Podle IT expertů čekají průmyslové podniky zejména nemalé investice do technologií se zaměřením na propojení softwaru a hardwaru, které usnadní automatizaci výroby. Ta přitom nezasáhne jen samotný výrobní proces, ale logistické a skladové procesy či inventarizaci, a to včetně využití obrazových dat. Předpokladem investic do inovací však je, aby se české společnosti prosadily za hranicemi ČR, minimálně v rámci EU trhu. „Ryze české výrobní podniky by se měly posunout výš ve výrobním řetězci, jinak řečeno čím dále jsou jako subdodavatelé od finálního produktu, tím nižší jsou jejich marže a tím méně si mohou dovolit investovat do svého rozvoje, a tedy i do moderních informačních technologií,“ upozorňuje Ivo Procházka ze společnosti Ness Czech. Tento problém je ostatně vidět i na tom, do čeho investují výrobní podniky v ČR a ve světě. Zatímco u českých výrobních podniků se podle vyjádření dodavatele podnikových informačních systémů SAP ČR digitalizace omezuje na zavádění robotických pracovišť, u vyspělých podniků v západní Evropě jde digitalizace ve výrobě ruku v ruce s procesní digitalizací a integrací, stejně jako se zaváděním sítí propojujících účastníky dodavatelského řetězce.

Co má největší potenciál?

Při rozhodování o modernizaci byznysových procesů a firemního IT je podle Ivo Procházky třeba vyhodnotit situaci a zvážit, které investice budou mít největší přínos a kde začít: „Například nemá cenu digitalizovat podnikové procesy ve chvíli, kdy firma používá 20 starý podnikový informační systém ERP.“ Stejně tak podle jeho názoru není úplně ideální budovat robotické pracoviště, za kterým budou stát excelovské tabulky. Cílem všech větších výrobců by ale mělo být zvládnutí komplexity výroby a propojení strojírenské, elektrotechnické a softwarové části do spolupracujícího fungujícího celku.

„Značný potenciál vidím v propojení tradiční výroby a vývoje softwaru,“ pokračuje Illya Pavlov. „My máme ve výrobě obrovskou tradici a skvělé výsledky. Nyní v sobě každý výrobek obsahuje desítky až stovky čipů – ať už se bavíme o otevírání dveří, pračce, autu nebo nemocničním lůžku. To přináší nový rozměr a možnosti, kdy do designu výrobku vstupuje rovina software – a ono takzvané UX/UI, tedy uživatelské rozhraní a potřeby zákazníka software částí.“ Nejlépe to podle jeho slov demonstrují automobily Tesla se zcela novým přístupem, uživatelskou spokojeností a minimalizací návštěv servisu pro dohrání/aktualizaci software komponent. „Zde vidím největší příležitost pro příští období – propojit výrobu a software inženýry,“ podotýká Illya Pavlov, ředitel společnosti Acamar.

Podle Ivo Procházky je dobré pohlížet na IT investice jako na způsob řešení byznysových problémů, kde jde například o zrychlení dodávek, sledování auditní stopy či řešení požadavků na produkty: „U takto komplexních změn je třeba si ve spolupráci s managementem a majiteli stanovit byznysové cíle a po implementaci ERP systém dále rozvíjet.“ Například ve společnosti Wikov předělává Ness celé IT prostředí a celý byznysový proces, od příležitostí u zákazníků přes obchodní a výrobní zakázku až po finální výrobek pro zákazníka. Celý proces bude řízen digitálně v systému SAP S4/HANA, také výměna všech dat bude probíhat elektronicky. „Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů svého druhu v ČR. V těžkém strojírenství je obecně příležitost pro digitalizaci v dílně malá, protože robotizace zatím nepokročila tak daleko, avšak smysl má zaměřit se na digitalizaci předvýrobních etap, plánování, konstrukce a podobně,“ shrnuje Ivo Procházka.

Bez lidí to nepůjde, kde je ale vzít?

Kdo může moderní technologie v podniku zavést a uplatnit? „Kvalifikovaní a zkušení inženýři, kteří se dokážou podívat za hranice své specializace. Získat a udržet si takové zaměstnance je náročné. Buďto finančně, budu-li je hledat přímo na trhu, nebo časově, budu-li si je chtít vychovat,“ odpovídá Illya Pavlov. Vedle toho je potřeba pracovníkům poskytnout prostor, aby neřešili operativní úkoly a měli kde své nápady vyzkoušet a ověřit jejich užitek. To se podle Pavlova dá souhrnně označit jako Research & Development.