Legenda se loučí

Dva rotory s výkonným motorem, jimž vděčí za tuto přezdívku, „tloukly" rychlostí 324 ot./min., jak se stroj v černooranžové kamufláži s nápisem „Goodbye Huey“ přibližoval k přistávací ploše.

K takto velkolepému příletu Huey došlo díky iniciativě vojáků. Důstojná rozlučka spojená s prohlídkou stroje tak zakončila vyřazení ikonického vrtulníku Bundeswehru z nasazení. Před posledním letem do Muzea vrtulníků v Bückeburgu byly stroje Huey v černooranžovém provedení mezi dubnem loňského a červnem letošního roku k vidění na nejrůznějších místech Německa. Piloti touto cestou chtěli vzdát hold vrtulníku, který sloužil generacím vojáků při výcviku i ve službě.

Huey se díky své dlouhé službě v německých ozbrojených silách stal součástí transatlantické historie. Když Bundeswehr v 60. letech 20. století potřeboval lehký víceúčelový vrtulník, špičková světová letecká technika vznikala ve Spojených státech. Skutečnost, že si Bundeswehr při hledání nejlepší dostupné technologie vybral společnost Bell, podpořila silné a důvěrné vztahy mezi Spolkovou republikou a Spojenými státy v érách Adenauera, Eisenhowera, Erharda a Kennedyho.



Pro výběr Bell UH-1D hrály bezproblémová údržba a možnost přestavby díky jednoduché konstrukci, snadný a intuitivní způsobu ovládání pro přistání v rozmanitém terénu a velká kabina, která může přepravovat až 13 osob nebo 1760 kg nákladu. V roce 1968 Bell dodal německým ozbrojeným silám první vrtulníky. V průběhu pěti desetiletí byly využívány pro širokou škálu úkolů, včetně přepravy osob, hašení lesních požárů a povodní a také pro pátrací a záchranné operace. Ve všech svých misích v uplynulých desetiletích se vrtulníky Bell Huey osvědčily jako spolehlivý, všestranný a prakticky nezničitelný partner.