IEA: O bezemisní energetice rozhodnou lidé

Zvláště v bohatších částech světa, kde je nyní standardem energeticky náročný životní styl, by přehodnocení některých současných priorit a změna životního stylu mohly vést k výraznému zrychlení procesu dekarbonizace. IEA např. tvrdí, že pokud by emise z automobilové dopravy měly do roku 2030 klesnout o 15 %, musela by v cílovém roce jezdit na elektřinu polovina všech aut, což znamená, že celosvětový prodej elektromobilů by musel v příštích pěti letech dosáhnout téměř 100 % z dnešních přibližně 4 %. Reálné ale je, že do roku 2030 sice budou elektromobily tvořit 60 % prodaných automobilů, nicméně čtyři z pěti vozidel na silnicích však stále budou na spalovací pohon. Přesto je podle IEA 15% snížení emisí možné. Stačilo by k tomu prý globálně o něco snížit maximální rychlost na dálnicích a omezit počet konvenčních vozidel ve velkých městech.

Podobný výsledek by mohlo přinést snížení teploty v domácnostech, kancelářích a dalších komerčních budovách o dva až tři stupně. Kumulativní emise z vytápění fosilními palivy by tak do roku 2030 klesly o 10 %. Až o 40 % by podle IEA mohly do roku 2050 klesnout emise CO2 z letecké dopravy, pokud by se ovšem podařilo omezit lety na služební cesty a dovolené delší než šest hodin letu. Pozoruhodné výsledky může přinést i důsledná recyklace PET lahví. Pokud do roku 2050 zvýšíme recyklaci ze současných přibližně 17 % na více než 50 %, emise se v tomto sektoru sníží o 13 %.

IEA poukazuje i na několik už probíhajících neobvyklých aktivit, které vedou ke změnám společenských norem, jež mají vliv na spotřebu energií i způsob jejich využívání. Japonsko např. vede kampaň Cool Biz, která v létě propaguje neformální, lehčí kancelářský dress code, čímž se snižuje spotřeba elektřiny na klimatizaci. Kolumbie zase přijala zákon, který za každých 30 jízd do kanceláře na kole dává zaměstnancům polovinu placeného dne volna.

Ke změně zavedených zvyklostí přispívají také různá vládní a normativní opatření. Zavedení energetických štítků pro spotřebiče v EU snížilo podle IEA emise související s tímto segmentem o 11 %. Kalifornie nebo Velká Británie přijaly zákony, které v novostavbách vyžadují instalaci solárních panelů a nabíječek pro elektromobily. Francie zakázala vnitrostátní letecké linky, pokud cesta vlakem trvá méně než dvě a půl hodiny. Keňa vsadila na fotovoltaické systémy fungující mimo energetickou síť, za dva roky zvýšila podíl svých obyvatel, kteří mají přístup k elektřině o více než 12 % a současně snížila používání fosilních paliv např. i při přípravě jídla.

IEA zdůrazňuje, že pro všechna podobná opatření je ale rozhodující hlavně jejich přijetí veřejností. V této souvislosti je důležitá role vlád, které musí transparentně a přesvědčivě vysvětlovat nezbytnost změn nejen pro splnění klimatických cílů, ale také kvůli čistšímu ovzduší, snížení hluku, menším dopravním zácpám a v konečném efektu i lepšímu zdraví a životu.



Největší naději ale IEA vkládá ve zkušenosti z minulých let a zejména z pandemie koronaviru, které ukazují, že naše postoje a zvyky se mohou měnit docela rychle, protože tváří v tvář krizi jsou lidé schopní a ochotní přizpůsobit se a přehodnotit své priority.