asseco Aimtec murr

Ceny Wernera von Siemense již po čtyřiadvacáté

I letos udělovala české pobočka společnosti Siemens nejlepším studentům, pedagogům a mladým vědcům Ceny Wernera von Siemense, v rámci tradiční akce, kterou pořádá firma spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR.

 
Nezávislé poroty, v nichž letos zasedlo 56 odborníků, vybraly nejlepší práce, projekty a osobnosti z oblasti technických a přírodovědných oborů v osmi kategoriích. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací.

Od začátku existence soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 14 300 000 Kč a ve 24. ročníku, kde bylo mezi 21 oceněných rozděleno 900 tisíc Kč, vybírala porota z 568 přihlášek, 31 % přihlášek bylo od žen, které představují čtvrtinu mezi vítěznými laureáty. Nejvíce vítězů je z ČVUT Praha (6 oceněných), následuje Akademie věd ČR (4 ocenění), na třetím místě se umístilo VUT Brno (3 ocenění).



V kategorii nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získal Cenu Wernera von Siemense 2021 kolektiv autorů pod vedením Mgr. Bruna de la Torre, Ph.D., z Univerzity Palackého v Olomouci, CATRIN za práci s názvem „Zobrazení nerovnoměrného rozložení elektronového náboje na atomu: sigma-díry“.

Autoři vítězné práce pomocí nové metody jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu (sigma-díru). Nová zobrazovací metoda, díky níž tohoto vědeckého úspěchu dosáhli, otevírá cestu ke zdokonalení materiálových a strukturních vlastností řady fyzikálních, biologických či chemických systémů, jež ovlivňují náš každodenní život.

První místo v Ceně Wernera von Siemense 2021 za nejlepší disertační práci získal Ing. Petr Hauschwitz, Ph.D. z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Ocenění získal za práci s názvem „Velkoplošná funkcionalizace povrchů pomocí laserem vytvořených mikro a nanostruktur“, která popisuje unikátní metody laserového mikroobrábění a otevírá nové možnosti tvorby funkčních povrchů, např. superhydrofobních, antibakteriálních, ledofobních, samočisticích či antikorozních.

V kategorii nejlepší diplomová práce zvítězila Ing. Senta Műllerová z Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci za práci s názvem „Inkorporace antibiotik do biodegradabilních nanovlákenných vrstev pro nové medicínské aplikace.“ Ve své práci se zaměřila na zvyšování efektivity nanovláken používaných v lékařství za využití povrchových modifikací a inkorporací aktivních látek do nanovláken.

Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense za rok 2021 doc. Mgr. Petr Kovář, Ph.D., z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, kde vyučuje matematiku, přičemž porota ocenila jeho dlouholeté úsilí budit ve studentech nadšení pro matematiku a složité matematické otázky. Napsal dvě učebnice a mnoho učebních textů s přednáškami, které popularizují matematiku.

Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala Ing. Hana Macíčková Cahová, Ph.D. z Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd. V práci nazvané „Dinukleosid polyfosfáty působící jako 5-RNA čepičky v bakteriích“ se svým týmem prokázala, že okrajové konce RNA závisejí na zátěži a prostředí, jemuž je buňka vystavena. Toto zjištění představuje značný potenciál pro budoucí využití v aplikované medicíně.



Ocenění za překonání překážek získal Ing. Tomáš Zbavitel z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, který je od narození neslyšící, ale navzdory tomu úspěšně složil státní závěrečnou zkoušku (jako první ve znakovém jazyce) v oboru Inženýrská mechanika a obhájil diplomovou práci s názvem „Klasifikace objektů zpracováním obrazu na základě změny topologie.“ S pomocí neuronových sítí vytvořil unikátní technický slovník pro neslyšící, který lze použít pro překlad technických termínů do znakové řeči.

Ocenění za nejlepší práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Stefan Grushko, Ph.D. z Fakulty strojní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Oceněna byla disertační práce s názvem „Plánování pohybu manipulátoru v dynamickém prostředí při využití informací z RGB-D senzoru“. Ocenění za nejlepší práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Nikola Pokorný, Ph.D. z Fakulty strojní z ČVUT v Praze. Oceněn byl za disertační práci s názvem „Zasklený kapalinový fotovoltiacko-tepelný kolektor“.

Porota udělila také zvláštní uznání za vizionářskou práci v oblasti Průmyslu 4.0, které získal Ing. arch. Jan Petrš, PhD. za práci „Stavební robotické systémy – návrh samorekonfigurovatelného systému se sdílenými aktuátory“. Práce se zabývá robotickým systémem, který umožňuje samosestavitelnost v oblasti architektury.
 
Publikováno: 20. 5. 2022 | Počet přečtení: 1056