MHD budoucnosti: autobusy na biometan, tramvaje ještě bezpečnější

Na jaké palivo budeme jezdit za pár let a jak nové technologie dokáží ovlivnit chod a řízení měst, jsme se zeptali Milana Hucla z české společnosti ZAT, jejíž řídicí systémy a elektronika řídí polovinu českých železničních tratí, pražské metro i rychlovlaky KTX v Jižní Koreji nebo dokáže ušetřit až 30 procent nákladů na energie v městských budovách.

Autobusy poháněné elektřinou uloženou v bateriových článcích se brzy stanou běžnou součástí našich měst. Nicméně podíváme-li se na vývoj cen elektřiny, nabízí se ještě další alternativa?

Zcela jistě. Kromě autobusů na elektrickou energii plánují některá města místo nafty využit i téměř bezemisní biometan. A co je zásadní, mohou jej vyrábět třeba z produkce kalů z městských čističek odpadních vod nebo z potravinářského odpadu, což je v dnešní složité situaci s dovozem zemního plynu obrovská výhoda. Například Amsterdam už zahájil výstavbu prvního produkčního zařízení bio-LNG na zpracování potravinářských odpadů ze supermarketů. Česká města a obce mohou pro výstavbu bioplynových stanic na biometan využít i zajímavé dotace, např. Brno už její stavbu plánuje a brzy přibydou další. Biometan poskytuje stejné využití jako zemní plyn. Provoz městské bioplynové stanice se tedy ihned vyplatí, přinese obcím peníze z jeho prodeje, a především řeší dostupnost i cenu plynu. Další zajímavou alternativou, o které se v městské dopravě hovoří, je vodík. Využití tohoto paliva je ale zatím ve fázi vývoje.



„Pomocí bezdrátové technologie umíme zajistit sběr informací, jejich analýzu a vyhodnocení i z doposud nedostupných míst,“ říká Milan Hucl ze společnosti ZAT.

Když se vrátíme do současnosti, jaké nové technologie mohou městské dopravní podniky aktuálně využít, aby zkvalitnily dopravu a přitom ušetřily?

Dnešní doba je bohužel především o šetření a nově také o soběstačnosti. I v tomto směru mohou technologie přinést okamžité úspory do městského rozpočtu. Například moderní řídicí systém pro dispečink, který zajišťuje bezpečný provoz měníren MHD, může výrazně ušetřit náklady na jeho provoz.

Jen pro upřesnění, měnírny ovládají infrastrukturu související s trolejovým vedením městské hromadné dopravy. V řadě dopravních podniků se pro jejich řízení využívají ještě stará tabla s LED diodami, která jsme nasazovali před třiceti lety. Dnes vše moderně zobrazujeme na počítačích nebo vizualizujeme na širokoúhlých panelech, třeba o rozměru dvakrát pět a půl metru. Dispečeři si tak mohou jednoduše a na jeden klik zobrazit nejenom přehledné informace o provozu v elektrické síti a chodu měnírny, ale i další diagnostické a řídicí systémy, které potřebují ke své práci. Mohou tak provádět velmi jednoduše dálkovou diagnostiku třeba osvětlení, elektroměrů, elektronických zabezpečovacích systémů nebo monitorovat výhybky – a obratem vyřešit vzniklé poruchy. Výrazně se tím urychlí servisní zásahy, což přinese komfort pro cestující. Dopravní podnik tak ušetří čas zaměstnanců, kteří by jinak museli vyjet na místo zkontrolovat zařízení fyzicky. Je to stejné, jako byste řídili starou Škodu 105 a nově jste dostali k práci nejnovější Superb.

Lze specifikovat i nějaké další úspory, kde pomohou nové technologie dopravnímu podniku?

Dopravní podnik může aktuálně ušetřit třeba na pořízení i chodu informačního systému, který je dle našich propočtů až o třetinu levnější, než se zastaralým softwarem a hardwarem. Jak jsem už uvedl, nasazením nových technologií výrazně ušetří i na jejich provozu. Systém postavený na moderních otevřených platformách totiž umožňuje zaměstnancům provádět dílčí úpravy při běžném provozu. Může se to zdát jako maličkost, ale pokud si vezmete cenu za hodinovou sazbu programátorů, ročně vám vyjde zajímavá částka. Naši odběratelé také velmi kvitují rychlý servis a konzultace zdarma. Anebo, jak se říká: Čas jsou peníze.

Stále se mluví o Průmyslu 4.0 nebo o IoT. Uplatňují se už teď v technologiích, o kterých mluvíte?

Určitě. Třeba my jsme jako jedna z prvních českých firem vyvinuli aplikaci na platformě IoT (internetu věcí), který je celosvětově na trhu teprve pár let. Pomocí bezdrátové technologie umíme zajistit sběr informací, jejich analýzu a vyhodnocení i z doposud nedostupných míst, a to bez využití lidské kapacity a dalších finančních nákladů.



Elektrodispečink pro dálkovou řídicí techniku Správy železnic v Plzni patří díky modernizaci od společnosti ZAT mezi nejmodernější v Evropě.

Bavíme-li se o dopravních podnicích, jejich dispečerům aplikace umožňuje on-line přístup ke všem pro ně potřebným informacím na tabletech nebo mobilních telefonech – to vše s ohledem na kybernetickou bezpečnost. Zajímavostí je, že tuto moderní a levnou technologii SimONet můžete využít napříč obory. Města i obce ji třeba používají pro vzdálený monitoring a řízení spotřeby energie v městských budovách, mateřských školkách, školách atd.

To je vzhledem k situaci na trhu s energiemi hodně důležitá informace. Kolik procent energie může město ušetřit?

Například podle propočtu Městský obvod Plzeň 2 – Slovany nasazením SimONet v mateřské školce na Celchu ušetří za sezónu až 30 procent nákladů na energie, což už je významná částka. Jeho benefity lze využít také při rekonstrukcích nebo výstavbách klasických bioplynových stanic nebo už zmíněných stanic na biometan. Jde tedy o novou a přínosnou technologii, která by měla být v hledáčku všech zastupitelů měst a obcí.

Denisa Ranochová
Foto: ZAT