Top 10 nejméně kyberneticky bezpečných zemí v Evropě

Studie analyzovala více než 90 zemí světa a mezi rizikové faktory, které hrály roli ve vyhodnocování situace, byly brány v potaz restaurace/kavárny nabízející Wifi zdarma a měsíční průměr stahování stránek na 100 tis. obyvatel, phishingové stránky či stránky hostující malware nebo na 100 tis. URL adres a kompromitované počítače na 100 tis. uživatelů internetu, neboli skóre kybernetického nebezpečí vyjádřené faktorem označovaným jako Gamarue Botnet.

Pokud jde o náš kontinent, asi nebude příliš překvapivým zjištění, že v čele tabulky nejméně kyberneticky bezpečných zemí figurují státy, jako Bulharsko, Rumunsko, Bělorusko, Rusko, Ukrajina či Srbsko, pro Slovensko bude ale asi nepříjemným zjištěním skutečnost, že uzavírá první desítku nejméně kyberbezpečných evropských zemí s hodnotou skóre 53,8 na 100bodové stupnici – těsně za Itálií. A nejde o obvyklou záměnu se Slovinskem, které v seznamu samozřejmě figuruje také, ale s ratingem 50,9 na mnohem vzdálenější a bezpečnější pozici. Pro přehlednost: Bulharsko, které vychází v Evropě z přehledu nejhůře, má ohodnocení 77,6 a celosvětově je na pátém místě v přehledu nejméně kyberneticky zabezpečených zemí).

Rumunsko, které je se skórem kybernetického nebezpečí 71,9 ze 100 na druhém místě, se řadí na přední místa v počtu phishingových stránek (1040) i napadených počítačů na 100 000 uživatelů internetu (1435). O něco bezpečnější na třetím místě je Bělorusko, s méně kompromitovanými počítači, ale zase výrazně vyšším průměrem pro phishingové stránky (1230), což přispívá k jeho celkovému skóre kybernetického nebezpečí 69,3/100.



Grafika přehledně ukazuje státy, odkud lze pracovat s počítačem nejbezpečněji.

ČR zaujímá s ratingem 45,1 v evropském souhrnu kyberneticky nejhůře zabezpečených zemí 21. místo a je (z opačného pohledu) třináctou nejbezpečnější zemí v Evropě. Kyberneticky vůbec nejbezpečnějšími místy v Evropě na opačném konci žebříčku jsou Finsko (se skóre kybernetického nebezpečí pouhých 12,6 ze 100), Rakousko (19,8) a Norsko (24,1).



Země, kde byste měli být při připojování svého počítače k síti velmi obezřetní.

Z globálního pohledu bude pro Evropany možná překvapující, že kromě zmíněných zemí, které kladou tradičně vysoký důraz na zabezpečení moderních technologií, jako jsou zmíněné Finsko, Rakousko či Švýcarsko, mají velmi nízké skóre bezpečnostního rizika hlavně latinskoamerické státy, obecně zařazované mezi tzv. rozvíjející se země. Až na Mexiko s i tak výbornou hodnotou bezpečnostního ratingu 25, předstihují v žebříčku kyberbezpečnosti i asijské premianty, jako je Japonsko a Jižní Korea (se skóre 21,8 a 19,8), např. Honduras (15,2), Guatemala (16,4) nebo Paraguay (19), figurující tak na předních místech seznamu TOP10 kyberneticky nejbezpečnějších zemí světa.