Nejdelší tunel a dokončení dálnice D1

Nedávná statistika Budindex 2020/21, mapující investice evropských států do infrastruktury ukázala, že nejvíce peněz do stavebnictví dávají země střední a východní Evropy. Přestože je lídrem žebříčku Finsko, hned za ním se umístilo Polsko následované Rakouskem, Litvou a Rumunskem. ČR, kde procentuální podíl investic do výstavby tvoří 6 % HDP, se mezi státy EU zařadila až na 17. místo.

„Celé území Evropské unie je nyní jedním velkým staveništěm. V roce 2020 investovala Unie více než 720 miliard eur do rozvoje infrastruktury a staveb, což je více než hrubý domácí produkt Česka a Polska dohromady. Většina projektů v současné Evropě vzniká mezinárodním financováním a spoluprací, což jen dokazuje silnou provázanost evropských států,“ říká Artur Popko, prezident společnosti Budimex.

Evropa bude mít druhý nejdelší železniční tunel

Rozsah stavebních projektů v Evropě nejlépe dokumantuje několik právě probíhajících projektů. Patří mezi ně např. výstavba železničního tunelu pod Brennerským průsmykem na pomezí rakouských a italských Alp, která je v přepočtu vyčíslena na bezmála 200 mld. Kč a po dokončení v roce 2028 se do povědomí zapíše jako nejdelší železniční tunel v Evropě. Oživení významu železniční dopravy dokládá i stavba koridoru pro vysokorychlostní vlaky, který má v budoucnu výrazně zrychlit spojení mezi italským Turínem a francouzským Lyonem. Z celkové délky železniční trasy 270 km povede plných 162 km v tunelech. Tento obrovský železniční projekt patří mezi jeden z nejdražších v Evropě a vyjde v přepočtu na skoro 620 mld. Kč.



Největší podíl osobní i nákladní dopravy v EU však stále připadá na silnice. Jedním z probíhajících projektů je rekonstrukce části Via Baltica, dálnice mezi hlavními městy Polska a Estonska. Oprava dálničního úseku z litevského města Marijampolė k polským hranicím je vyčíslena v přepočtu na 7,5 mld. kč. Po dokončení v roce 2025 bude opravený 40km silniční úsek čtyřproudý a řidiči zde budou moci jezdit až 130 km v hodině.

Na seznam nejvýznamnějších silničních projektů se zařadila i dostavba české dálnice D1, na níž stále zbývá dokončit poslední desetikilometrový úsek mezi Říkovicemi a Přerovem. Stavba, která je vyčíslena na 7 mld. Kč, však ještě nezačala, dlouhodobě ji totiž bojkotují obstrukce ekologických aktivistů Děti Země, ale i spolků Krajina Dluhonice a Voda z Tetčic.

Zaostřeno na brownfieldy

V posledních letech mnoho investorů začalo hledat potenciál ve starých a nevyužitých objektech a předělávat je na moderní obytné čtvrti. Největší developerský projekt tohoto typu se nachází v prostoru bývalých hamburských doků. Výstavba německého HafenCity začala už mezi lety 2003 a 2004 a stála přes 300 mld. Kč. Moderní čtvrť má deset částí, v nichž obyvatelé najdou např. prostory s kancelářemi či vzdělávací a kulturní instituce.



„Hamburk tak zůstává modelem a inspirací pro další evropská města. Ukazuje totiž, jak se dají rozšiřovat obytné čtvrti, aniž by město muselo expandovat své územní hranice na zelené louky,“ dodává Artur Popko. Podobné projekty lze však již najít i v ČR, patří k nim např. revitalizace Brněnské oblasti Cejl či plánovaná přestavba pražské městské čtvrti Bubny-Zátory, kde by v budoucnu měly vzniknout byty pro 25 tisíc lidí.

Foto: BBT SE, PAPL TD