Počet uživatelů internetu během pěti let překročí 6 miliard
V roce 2023 je na celém světě evidováno přibližně 5,16 mld. uživatelů internetu, což představuje 64,4 % světové populace. Podle odhadů týmu Atlas VPN, založených na historických datech uživatelů internetu, poskytnutých společností DataReportal, lze očekávat, že do roku 2028 toto číslo vzroste téměř o pětinu (19 %) a dosáhne 6,13 mld. (foto: Pixabay).
Pokud jde o největší populaci uživatelů internetu, vede aktuálně Čína s 1,05 miliardami uživatelů, což představuje více než pětinu z jejich celkového počtu uživatelů po celém světě – k internetu má přístup 73,7 % čínské populace.
Indie, od ledna letošního roku druhá nejlidnatější země světa, zaujímá i druhé místo v globálním žebříčku s 692 miliony uživatelů internetu. Na rozdíl od Číny tam má však přístup k internetu jen necelá polovina (asi 48,7 %) obyvatelstva, což Indii řadí pod světový průměr. Fakticky má Indie v poměru k populačním statistikám celosvětově vůbec nejvyšší počet lidí bez připojení, přístup k internetu nemá více než 730 milionů z jejích aktuálně odhadovaných téměř 1,5 mld. obyvatel.
Další na seznamu jsou Spojené státy s 311,3 mil. uživatelů internetu, což znamená, že přibližně 91,8 % jejich populace může využívat internetové připojení. Za USA následuje Indonésie a Brazílie s 212,9 mil. a 181,8 mil. uživatelů internetu. V Indonésii má přístup k internetu 77 %, tzn. zhruba tři čtvrtiny obyvatel, v Brazílii je míra o něco vyšší – 84,3 %. Brazilci jsou také na druhém místě, pokud jde o čas strávený online. Mezi další země v první desítce patří Rusko (127,6 mil.), Nigérie (122,5 mil.), Japonsko (102,5 mil.), Mexiko (100,6 mil.) a Filipíny (85,16 mil.).
Vzhledem k tomu, že počet uživatelů internetu neustále roste a technologie se exponenciálně vyvíjejí, prochází svět hlubokou transformací, která přináší nové příležitosti i výzvy, jež budou utvářet budoucnost našeho propojeného světa.
Digitální revoluce přetváří budoucnost práce a nabízí nové možnosti práce na dálku, flexibilní pracovní příležitosti a digitální podnikání, zároveň však na druhé straně představuje také výzvy související s vytěsňováním pracovních míst a potřebou kvalifikované pracovní síly zběhlé v digitálním prostředí. Přijetí celoživotního učení a rozvoje digitálních dovedností bude klíčem k prosperitě v digitální ekonomice. Zároveň také vyžaduje proaktivní úsilí o posílení opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti, podporu udržitelných digitálních postupů a zajištění toho, aby se pracovní síla mohla úspěšně adaptovat.
S rostoucím počtem uživatelů internetu dramaticky rostou i rizika spojená s ochranou osobních údajů a kybernetickou bezpečností. Kybernetické útoky, úniky dat a krádeže identity jsou v hyperpropojeném světě stále rozšířenější. Zásadními kroky k ochraně digitální identity uživatelů a národní bezpečnosti jsou proto posílení předpisů na ochranu dat, podpora povědomí o kybernetické bezpečnosti a investice do robustních technologií kyberbezpečnosti