Nahradí dolar v ruské ekonomice v čínské jüany?

„Zaznamenali jsme na trhu značný zájem ze strany velkých ruských korporací o využívání různých produktů v žen-min pi (oficiální název pro čínský jüan) a v jiných asijských měnách, a také o zakládání účtů v asijských lokacích,“ řekl Financial Times (FT) šéf Deutsche Bank v Rusku Pavel Tepluchin. Generální ředitel ruské státní banky VTB Andrej Kostin uvedl, že jedním z hlavních úkolů banky je rozšířit používání nedolarových měn a „vzhledem k rozsahu bilaterálního obchodu s Čínou je nyní prioritou umožnit vypořádání v rublech a jüanech, na čemž nyní pracujeme.“  Otevírání účtů pro obchodování v jüanech, v hongkongských nebo v singapurských dolarech, poukazuje na snahu Ruska obrátit se v době napjatých vztahů s Evropou více k Asii a pojistit se tak pro případ, že by západní sankce po ruském záboru ukrajinského Krymu by mohly ruským společnostem  znesnadnit  přístup k dolarům. O možné změně kontraktů na jinou měnu než americký dolar, či o denominaci dlouhodobých kontraktů na jüan se zákazníky údajně již jednaly ropná divize ruského plynárenského podniku Gazprom a těžařský gigant Norilsk Nickel. Kroky zaměřené na snížení finančních vazeb Ruska na dolarový standard, a omezení závislosti na západních finančních trzích podporují i někteří ruští politici, kteří zastávají názor, že Moskva by na západní sankce měla odpovědět naprostou „oddolarizací“ své ekonomiky. Putinův ekonomický poradce Andrej Belousov  jméně prohlásil, že dokud Rusko není terčem odvětvových sankcí, které by omezily přístup ekonomiky k dolarům, není důvod podnikat podle jeho názoru opatření zaměřená na „umělou oddolarizaci“.