Američané se vracejí do vesmíru

Po dlouhých 40 letech to je první nový kosmický projekt tohoto druh poté, co skončil úspěšný program Apollo a ze služby byly vyřazeny i raketoplány.
V pátek 5. prosince poprvé vzlétla (konkrétně ve 13:05 našeho času) a v souladu s plánem v 17:29 úspěšně přistála kosmická loď Orion poté, co v rámci dvou obletů kolem Země vyzkoušela pro americkou Národní kosmickou agenturu (NASA) řadu nových technologií - první letový test měl ověřit ochranný štít, aerodynamiku, palubní přístroje a padákový systém. Na palubě bylo 1200 senzorů pro měření vibrací, hluku, teploty a dalších parametrů.
Premiéra nové kosmické lodi se však neobešla bez problémů. Raketa Delta IV se vydala s Orionem na první zkušební let z Kennedyho kosmického střediska na Floridě až „na druhý pokus” s jednodenním zpožděním. Původní startovní termín naplánovaný na 4. prosince musel být posunut o 24 hodin na další zhruba dvouhodinové „startovací okno” kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám a potížím s ventily přívodu paliva do nosné rakety. Vlastní start však už proběhl zcela bez problémů a podle plánu (loď byla vynesena do výšky 5800 km, provedla dva oblety kolem Země a vrátila se do atmosféry), stejně jako přistávací manévr.
Loď Orion je určena především pro dopravu kosmonautů. Po čtyřiceti letech tak mají USA opět vlastní kosmické plavidlo, které by mělo po úpravách sloužit pro příští plánované výpravy do vesmíru s lidskou posádku do vzdálenějšího vesmíru, za oběžnou dráhu, které se říká nízká, na níž jsou obvykle umísťovány satelity. Měla by mj. opět dopravit lidskou posádku na Měsíc, umožnit např. výpravy k asteroidu a modifikovaná kosmická loď Orion má v budoucnu dokonce vynést lidskou posádku na Mars. Cílem prvních testů bylo především vyzkoušet funkčnost systémů, které jsou důležité pro bezpečnost a životní podmínky posádky při startu, během vlastního letu i při přistání zpět na Zemi, mj. i zatím největší tepelný štít, jaký kdy NASA vyrobila. K významným novinkám patří i záchranný systém pro přerušení startu, který by měl během vzletu v případě havárie dostat modul s posádkou do bezpečí. S prvním pilotovaným letem s astronauty na palubě se ale počítá až po roce 2020.