EU rozšiřuje spolupráci s Ruskem v oblasti „megavědy“

Program Horizon 2020 byl zahájen v roce 2014 a svým rozpočtem 80 mld. eur přesahuje všechny dřívější vědecké programy EU. Jeho cílem je spojit evropské vědce, vývojáře a pracovníky v průmyslových odvětvích s jejich kolegy ze všech koutů světa. Součástí tohoto programu je i program CREMLIN, který se soustředí na zapojení ruských vědců do evropských výzkumných projektů a opačně.
S návrhem na založení programu CREMLIN přišel německý výzkumný ústav DESY společně s iniciativou ruské vlády na rozvoj výzkumu v oblasti „megascience“. Podporou bylo také to, že řada evropských ústavů uvažovala o rozšíření své působnosti v podobných projektech i na území Ruska.
Slavnostní ceremonie k zahájení tohoto programu proběhla v říjnu 2015 v Kurčatovově institutu. Jedním z účastníků byl i ředitel tohoto výzkumného ústavu, profesor Kovalčuk, který zdůraznil význam programu CREMLIN jako vyjádření dobré vůle ze strany Evropské unie za současné složité politické situace. Mezi evropskými a ruskými výzkumnými ústavy panuje dlouhodobá spolupráce a tento program ji pomůže udržet a dále rozvinout. Rusko se účastní celé řady mezinárodních výzkumných projektů, investuje do nich finanční i lidský potenciál a spojením úsilí ruských a evropských vědců může dojít k posunutí současných znalostí lidstva opět o kus dále.
Za koordinaci programu CREMLIN je z ruské strany zodpovědný moskevský Kurčatovův institut a z evropské strany německý ústav DESY. Během tříletého trvání programu bude zkoordinována technologická a výzkumná spolupráce v oblasti zařízení kategorie „megascience“ mezi oběma stranami tak, aby se vzájemně doplňovaly. Kromě technologické části proběhne i koordinace v právní oblasti - budou zformulovány plány projektů, jejich harmonogramy, podmínky vzájemné výměny informací a jejich objem a připraveny společné dílčí výzkumné programy.
Cílem programu je také přitáhnout k předním vědeckým projektům začínající mladé vědce. V jeho rámci proběhnou letní školy, naučné semináře a konference pro mladé vědce.
Již dnes se Rusko aktivně účastní v evropských vědeckých projektech technologicky, výzkumně i finančně. Kromě toho, že se Kurčatovův institut sám účastní velkých mezinárodních vědeckých projektů, koordinuje také účast dalších ruských výzkumných ústavů v tak významných projektech jako ITER, CERN, FLASH (laser na volných elektronech v DESY v Hamburgu) a FAIR (zařízení pro výzkum těžkých iontů a antiprotonů v Darmstadtu). Jako konkrétní příklad lze zmínit výpočetní síť CERNu: Na LHC v CERNu proběhne velké množství pokusů, a na vědcích z CERNu i celého světa potom je, najít v této haldě dat očekávané výsledky. Datové centrum v CERNu provádí asi jen pětinu výpočtů a přerozděluje většinu dat do 13 dalších datových center po celém světě. Jedním z nich je i centrum v Kurčatovově institutu, které přijatá data zpracovává nebo distribuuje k dalšímu zpracování do ruských univerzit zapojených do projektu.
Z ruské strany se programu CREMLIN účastní následující vědecká zařízení: petrohradský reaktor PIK pro výzkum neutronů, urychlovač těžkých iontů NICA v ruském Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, zařízení ISSI-4 v Kurčatovově institutu pro výzkum fotonů, rusko-italský tokamak IGNITOR pro výzkum termojaderné fúze, novosibirský urychlovač leptonů Super Charm/Tau a ruské laserové zařízení CIES. V rámci rusko-italského projektu je zapojena do programu CREMLIN i korporace Rosatom, která zastřešuje výzkum a vývoj ruských jaderných technologií. V tomto projektu má na starosti infrastrukturu.
Součástí programu CREMLIN je i evropské vědecké konsorcium ELI-Delivery Consortium, v jehož rámci vznikají laserová centra v Česku, Maďarsku a Rumunsku. České centrum ELI Beamlines, které je nyní ve výstavbě, spadá pod Fyzikální ústav AV ČR. K dalším českým organizacím byť nepřímo zapojeným do programu CREMLIN patří také široká škála organizací spolupracujících se Spojeným ústavem jaderných výzkumů v Dubně a dalšími přímými členy programu CREMLIN.