Nejvýkonnější rychlý reaktor dodává do sítě první elektřinu

K zahájení dodávky elektřiny do sítě z reaktoru BN-800 došlo 10. prosince v 21:21 místního času (16:21 středoevropského). Aby toho bylo možno dosáhnout, najel reaktor na 25 % svého nominálního výkonu, který činí 864 MWe, a turbína K-800-130/3000 se roztočila s frekvencí 3000 ot.min-1. Elektrogenerátor se synchronizoval s přenosovou sítí a výkon reaktoru mohl být zvýšen na 35 %.
Jak uvedl ředitel Bělojarské jaderné elektrárny Ivan Sidorov, spouštění bude pokračovat postupným zvyšováním výkonu na 50 %, budou se detailně sledovat parametry elektrárny během zkušebního provozu za sníženého výkonu a až poté bude možné dosáhnout plného výkonu.
Spouštění reaktoru BN-800 má význam nejen pro společnost Rosenergoatom, která jej bude provozovat, a pro Rosatom, který tak rozšiřuje své zkušenosti s technologiemi rychlých reaktorů, ale i pro celý svět, neboť půjde o nejvýkonnější provozovaný rychlý energetický reaktor. Jde o poslední stupeň vývoje reaktorů řady BN, který má být v polovině příštího desetiletí završen komerčním reaktorem BN-1200.
„Předchozí energetický blok s reaktorem podobného typu byl uveden do provozu před 35 lety, dalo by se říci v minulém století. Šlo o BN-600, třetí blok Bělojarské jaderné elektrárny. Reaktor BN-800 byl postaven za zcela jiných podmínek,“ řekl Andrej Petrov, generální ředitel Rosenergoatomu. Společně s reaktorem BN-350, který byl postaven v kazašském Aktau, aby tam desítky let vyráběl elektřinu a odsoloval mořskou vodu pro průmysl a domácnosti, a svým bělojarským předchůdcem BN-600 tak slouží reaktor BN-800 pro postupné odladění technologií sodíkem chlazených reaktorů. Na vývoji podobných reaktorů pracují také ve Francii, USA a v Japonsku, avšak většina z tamních sodíkových reaktorů je dlouhodobě odstavena nebo jsou okolo jejího dalšího provozu otazníky. Reaktor BN-800 se tak po svém uvedení do komerčního provozu stane nejvýkonnějším provozovaným rychlým reaktorem na světě.
Reaktor BN-800 má také zásadní význam pro uzavírání palivového cyklu. Bude používat směsné jaderné palivo (také MOX z angl. mixed oxide fuel), které je vyráběno s využitím použitého paliva z tlakovodních reaktorů. Bude tedy obsahovat směs oxidu uraničitého a plutoničitého. K přednostem rychlých reaktorů patří zejména to, že oproti klasickým tlakovodním reaktorům dokážou energeticky využít i další nuklidy (včetně plutonia, uranu 238 a některých štěpných produktů s velmi dlouhým poločasem rozpadu). Zůstane tak podstatně menší objem radioaktivního odpadu, který bude nutno izolovat od životního prostředí, a to jen na několik staletí na rozdíl od desetitisíců let, které jsou potřeba v případě použitého paliva z tlakovodních reaktorů.