Pozvání na třetí ročník Strojírenského fóra

Témata, jako: málo účinná podpora exportu, průmyslových inovací či odborného školství, se skloňují neustále. Společnými znaky jsou většinou pláč nad rozlitým mlékem, nicnedělání a chybějící pomoc od státu. „Chceme jít opačnou cestou. Nálada mezi firmami je pozitivní, strojaři chtějí vzájemně spolupracovat. Například při prosazování svého byznysu v zahraničí sdílejí svá obchodní zastoupení na asijských trzích nebo si předávají kontakty a informace o potenciálních zakázkách. Opustili jsme téma státních podpor – oba dva dny konference budou o předávání špičkového know-how z praxe od těch, kteří ve svém oboru uspěli,“ říká Aleš Pohl, ředitel organizátorské společnosti Exponex.

Motorem hlubšího provázání podnikatelských aktivit strojírenských firem je také silná zahraniční konkurence nejenom z asijských zemí, ale i ze sousedního Německa. „I velké české podniky nemají často proti německým gigantům šanci, ať už z pohledu objemu výroby nebo masivního marketingu. České firmy v reakci na to spojují své aktivity a tyto formy spolupráce se začínají projevovat ve všech směrech – od exportní politiky přes výzkum a vývoj až po odborné školství,“ konstatuje Oldřich Paclík, ředitel Svazu strojírenské technologie.

A právě o know-how umožňujícím prosadit se na specifických trzích Ruska a USA budou hovořit Pavel Cesnek a Jiří Ferenc. Pavel Cesnek byl 10 let krizovým manažerem v ruských a ukrajinských výrobních podnicích. V úvodním bloku otevře otázky specifik obou těchto trhů z manažerského i obchodního hlediska. Stejný pohled, ale z opačné polokoule, nabídne Jiří Ferenc, kterému se podařilo prosadit se na náročném americkém trhu. „Obě přednášky budou o sdílení zkušeností a konkrétních radách a doporučeních, čeho se při obchodních jednáních na tamních trzích vyvarovat, či co naopak neopomenout,“ doplňuje Aleš Pohl.

Průmyslový design může rozhodnout o budoucnosti firmy

Průmyslový design dnes už nestojí na pokraji zájmu firem, ale vstupuje přímo do vývoje produktu. Designér se spolu s konstruktéry věnuje nejen vytváření líbivého vzhledu, ale musí respektovat především funkční aspekty. O využití designu jako marketingového nástroje při pronikání na nové trhy a vytváření nových obchodních příležitostí bude hovořit jeden z nejpovolanějších – designér Martin Tvarůžek, držitel Red Dot Design Award. Jeho ocenění je o to významnější, že v celé 60leté historii této soutěže, kterou lze v oblasti designu považovat za svého druhu oscarové klání, jde o ojedinělý úspěch českého profesionála působícího ve sféře strojírenství.

„Věříme, že právě jeho přenáška bude pro zástupce strojírenských firem velmi inspirativní,“ konstatuje Oldřich Paclík.

V odpoledním bloku, zaměřeném na průmyslové inovace, bude hovořit o výrobních technologiích budoucnosti Petr Kolář z výzkumného centra RCMT Fakulty strojní ČVUT v Praze. Podle Romana Dvořáka, spoluorganizátora akce, půjde o vizionářskou přednášku věnovanou výrobním technologiím budoucnosti a odrážející vysokou erudovanost vývojových pracovníků výzkumného centra. Petr Kolář se bude mimo jiné věnovat také aditivním technologiím, jež představují jeden z nosných pilířů kampaně Průmyslu 4.0. Ostatně se závěry konference Připraveno pro Průmysl 4.0, která se konala koncem února v Praze, seznámí účastníky Jiří Holoubek, prezident České elektrotechnické asociace.

Mezi vyhledávané přednášky bude jistě patřit také prezentace zástupce Škody Auto k projektu Zebra, zaměřeného na zlepšovatelské hnutí. „Velké výzkumné projekty jsou pro menší firmy často finančně nedostupné. Přitom zaměstnanci ve výrobě jsou právě ti, kteří často stojí u zrodu zlepšovacích návrhů, jež zkvalitní výrobní procesy a zefektivní výrobu. Postupem jednotlivých zlepšovatelských kroků lze mnohdy dosáhnout lepších výsledků než řešením rozsáhlého a finančně náročného výzkumného úkolu,“ dodává Aleš Pohl.

Celý druhý den Strojírenského fóra bude tradičně věnován odbornému školství

Oproti loňskému ročníku bude letošní blok, zaměřený na problematiku odborného vzdělávání, rozšířen o téma vysokého školství. Základní otázka zní: jak budou vysoké školy reagovat na potřeby trhu i v kontextu kampaně Průmysl 4.0? Představitelé řady firem jsou přesvědčeni, že právě zvýšená pozornost veřejnosti související s touto kampaní může do průmyslu přilákat mladou krev.

Odborníci se shodují v tom, že zásadní reformu vyžaduje především systém učňovského a středního technického školství. Přitom změna legislativy umožňující zavádění prvků duálního systému je základem i pro následnou transformaci technických vysokých škol. Vysoké školy se stále potýkají s nízkou úrovní znalostí maturantů, kteří se hlásí ke studiu na jednotlivé fakulty. O nedostatečné odborné připravenosti dnešních maturantů hovoří i manažeři průmyslových podniků, které jim nabízejí volná pracovní mísa. Některé z nich vzaly iniciativu do svých rukou. „Například TOS Varnsdorf si po neúspěšných pokusech spolupracovat s tamním integrovaným učilištěm zřídil svou vlastní odbornou školu s maturitními i učňovskými obory,“ konstatuje Roman Dvořák, odborný garant sekce. Že lze v dnešní době vést i úspěšnou státní průmyslovou školu, doloží ve své přednášce Miroslav Žilka, ředitel Střední průmyslové školy strojnické hlavního města Prahy v Betlémské ulici. Dvoudenní program zakončí tematické panelové diskuse, v jejichž průběhu představí zástupci středních a vysokých škol technického směru spolu se svými partnery z oblasti průmyslové výroby originální a jistě inspirativní formy vzájemné spolupráce.

Záštitu nad Strojírenským fórem převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo financí ČR, odbornými garanty jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Svaz strojírenské technologie, Česká inovace a Inženýrská akademie.

„Strojírenství tvoří bez diskuse mimořádně úspěšnou základnu pro celý průmysl v České republice. Strojírenské fórum se přitom stává již tradiční akcí, která umožňuje zástupcům tohoto sektoru sdílet své zkušenosti a podávat návrhy na řešení problémů, jež strojírenské výrobní podniky aktuálně trápí a brzdí jejich rozvoj. A právě shoda v tom, že problematika technického školství, produktivní prostředí pro výzkum a vývoj i podpora exportu patří v současnosti k těm zřejmě nejdůležitějším tématům k řešení, je důvodem, proč SP ČR podporuje konkrétně toto odborné fórum,“ uvedl Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.