Unikátní historické jízdy v NTM představují nejstarší evropské automobily
V rámci 2. ročníku Dnů otevřených kapot budou 6. a 7. října 2012 poprvé v Národním technickém muzeu v Praze k vidění nejstarší vozy Evropy: parní automobil dle projektu Louise Baffreye, replika automobilu NW President, vozu vyrobeného v dnešní továrně Tatra v Kopřivnici, a replika historického vozu Siegfrieda Marcuse, považovaného za první skutečný automobil, jež má kořeny vAdamově u Brna. Kromě těchto technických unikátů budou moci návštěvníci nahlédnout pod kapotu dalším vybraným automobilům, např. Bugatti 13, Tatra 11, SS Jaguar, ale třeba také letounu Supermarine Spitfire.
Vsobotu 6. října 2012 slaví 150. narozeniny také Českého průmyslové muzeum. Na počest tohoto výročí připravilo NTM v Praze komentované prohlídky nově otevřené expozice Technika vdomácnosti a nové výstavy Jak Fingerhut k Náprstkovi přišel. Návštěvníky provedou autoři expozice a výstavy. Časy komentovaných prohlídek: Technika v domácnosti v 11,30 a 15, 30 hodin a Jak Fingerhut k Náprstkovi přišel v 10 a 14 hodin. Více informací naleznete na www.ntm.cz.
Historické vozy a jejich repliky v NTM
Na území ČR se automobily nepřetržitě vyrábějí již od konce 19. století. Stavbu prvního znich zahájila na podzim 1897 továrna na železniční vagóny Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A.G. v severomoravské Kopřivnici, známá později jako automobilka Tatra. Vůz známý pod názvem Praesident - první továrně vyrobený automobil v českých zemích - byl vybaven dvouválcovým šestikoňovým motorem o objemu 2714 cm3 koupeným od Carla Benze v Mannheimu, který přes řemenové a řetězové převody poháněl zadní kola. Okamžitě po svém dokončení odjel ve dnech 21. a 22. května 1898 z Kopřivnice do Vídně na výstavu k 50letému jubileu vlády císaře Františka Josefa I a celou trasu délce 328 km se podařilo urazit za čtrnáct a půl hodiny čistého jízdního času, tedy průměrnou rychlostí 22,6 km/h. Na výstavě ve vídeňské Rotundě byl vedle automobilu NW Präsident vystaven i automobil vídeňské firmy Jacob Lohner & Co., s níž se kterou se kopřivnická vozovka dělí o prvenství v zahájení tovární výroby automobilů v monarchii. Po skončení výstavy byl Präsident darován nově vzniklému Rakouskému automobilovému klubu ve Vídni a do českých zemí se vrátil až po první světové válce. Originál vozu, byť spozdějšími úpravami, je od roku 1919 součástí sbírek Národního technického muzea v Praze, jeho provozuschopná replika, která se představí veřejnosti na „Dnech otevřených kapot“ vvznikla v kopřivnické automobilce v roce 1997.
Druhý z histrorických unikátů - parní automobil dle projektu Louise Baffreye je postaven na základě technické dokumentace projektu na stavbu silničního vozu poháněného parním strojem který vznikl v letech 1886 až 1887 v Leitenbergově kartounce vJosefově dole u Kosmonos. Jeho autory byli Louis Bafrey a Alphons Welter. Není však doloženo, že by projekt byl ve své době realizován a vůz opravdu postaven. Celý soubor výkresů se však dochoval a od roku 1933 je uložen v archivu Národního technického muzea v Praze a parního automobilu Louise Baffreye a Alphonse Weltera s dvouválcovým parním strojem a řízenou zadní nápravou se po více než 120 letech dočkal své realizace – v letech 2008 až 2012 vůz dle dochované původní dokumentace postavila skupina aautomobilových nadšenců z Rokycan.
Pradědeček dnešních automobilů
První motorové vozidlo hnané spalovacím motorem, tzv. Marcusův vůz je dílem v Německu narozeného a ve Vídni žijícího rakouského vynálezce Siegfrieda Samuela Marcuse, který kolem roku 1870 zamontoval spalovací motor do jednoduchého ručního vozíku. Tento „první Marcusův vůz“ se nedochoval. V roce 1888 přistoupil Marcus ke stavbě svého druhého vozu hnaného spalovacím motorem, který je již považován za skutečný automobil. V té době již několik let spolupracoval s firmou Märky, Bromovsky & Schulz v Adamově u Brna, která vyráběla stacionární spalovací motory podle Marcusových patentů, a je proto pochopitelné, že realizaci stavby svého automobilu zadal Marcus právě tam. Nový vůz, postavený v letech 1888 až 1889, měl několik dosud neznámých novinek – nízkonapěťové magnetoelektrické zapalování a rozprašovací karburátor s rotujícími kartáči. S jednoválcovým motorem o objemu 1570 cm3 a výkonu 0,56 kW (0,75 k) dosahoval rychlosti 6 - 8 km/h. Obdobně jako první Marcusův vůz však také nikdy nepřekonal stadium pokusných a exhibičních jízd, nicméně na rozdíl od svého předchůdce se dochoval a je uložen ve sbírkách Technického muzea ve Vídni. Technické muzeum ve Vídni proto přistoupilo ke stavbě funkční repliky vozu, která byla dokončena v roce 2006. Motor zhotovily Adamovské strojírny (nástupce firmy Märky, Bromovsky & Schulz) zbytek stavby repliky byl realizován v dílnách vídeňského Technického muzea.
